Historie

Historie chovatelské stanice Kari - Přílepy

Historie této chovatelské stanice je od roku 1998,  ale zkušeností mám dosti, protože v naší rodině byl pes od mých dvou let. Začínali jsme s rodiči boxerem - to byl nejlepší pes na světě. Po jeho úmrtí jsme si pořídili malé černé knírače, pak rodiče pokračovali v čivavách, mopsovi a v současné době mají tibetsku dogu, kterou má i můj bratr - jsme zkrátka taková velká psí rodina.

Když jsem dospěla já, pořídila jsem si jak jinak fenu zlatého boxera Kari Reslovka, která s mými  dcerami vyrostla a ony s ní. A k ní poté v roce 1995 po třech letech shánění a čekání přibyla bostonka Benži Im-Ka alias naše Betyna. S Betkou se nám štěňata nejdříve nedařila, ale pak přeci jen jsme měli dva odchovy, zkoušela jsem i třetí v osmi letech Betky, po prodloužení chovnosti, ale i když celý průběh březosti byl bez komplikací, porod dopadl velice špatně. Takže poučena vlastní zkušeností, ve věku feny kolem osmého roku již štěňata nikdy zkoušet nebudu. Naposledy kryji naše fenky do věku šesti let.

K radosti zbytku rodiny jsme si pořídili "mimino Kimi" (to byl rok 2006), správně Xenie, ale to musíte uznat, nemůžeme chodit po ulici a volat Xenie. Uvidíme co z ní vyroste. I přes svých pár měsíců s ní Val chodí na agility a docela jim to jde a za necelých 14 dní se chystají psí tábor agility. Jsem na ně obě zvědavá. Holky na psím táboře byli ještě několikrát i párkrát na závodech. Dcera dospívala, věnovala se škole a výcviku se již dál nevěnovala.

A tak šel čas dál a dál, z Kiminy se stala báječná psí máma našich štěňat a my jí za to moc děkujeme.

 

Pokračování rok 2018 ......

Postupně u nás zůstala fenka Elba, která byla poslední narozené štěně z osmi štěňat v roce 2011. V roce 2016 jsem si pořídila fenku Kofí - Claire Tokelau a nakonec z posledního vrhu naší Elby jsme si nechali fenku Mery - Chiméru - která se narodila také jako poslední a již od narození měla přezdívku "malá Elba" .

Se všema psíma holkama jsem jezdila a občas ještě jedu na nějakou výstavu, ale už to nepatří k našim prioritám. Jsem šťastná když můžou běhat po zahradě, vyhřívat se na sluníčku a hlavně se mnou a s námi jezdí na různé výlety po naší krásné vlasti. Zkrátka jsou to naše čtyřnohé děti a jsme rádi když jsou všude kolem nás.

Snažím se aspoň 1x za rok potkat se na nějaké procházce či výletě s našimi přáteli a čtyřnohými kamarády z našich odchovů. Z mnohých  se stali naši přátelé a potkáváme se i vícekrát do roka. A já jim za to děkuji.       Romana